Zajímavosti ze světa Linuxu - 3

18. 7. 2003 | Robert Krátký | Různé | 13465×

Báječný svět Linuxu 2.6. Přehled linuxových tiskových systémů. Hlasování o softwarových patentech v EU.

Báječný svět Linuxu 2.6

Joseph Pranevich na svou stránku umístil obsáhlý dokument popisující nové vlastnosti linuxového jádra v2.6. První verze textu pochází ze 13. července 2003 (vychází z v2.5.75) a Joseph počítá s pravidelnou aktualizací podle toho, které významné změny se ještě s jádrem stanou během testovací fáze (13. července večer byl vydán první kernel řady 2.6 s označením 2.6.0-test1). Ačkoliv jsou jednotlivé oddíly uvozovány nadpisy, orientace může být trošku složitější (je to opravdu dost dlouhé) - chcete-li si tedy radši přečíst seznam bez omáčky kolem, zkuste post-halloween-2.5.txt Davea Jonese.

[Pozn. Několikrát se mi stalo, že byl server s článkem nedostupný. Pokud se to přihodí i vám, můžete si jej přečíst v Google cache.]

Součástí článku je i stručný přehled vývoje linuxového jádra.

Mezi nejpodstatnější vlastnosti nového jádra počítá Joseph možnost (nebo zdokonalení) využití na dalších architekturách a hardwarových platformách. Dva hlavní směry tohoto trendu jsou jednak stále větší stroje a na druhé straně zase malá zařízení (embedded oblast).

Když pomineme rozšířování Linuxu do více méně exotických koutů (z pohledu běžného domácího nebo kancelářského uživatele), zbývá stále ještě dost věcí, jež doznaly zlepšení na již podporovaném hardware, které stojí za zmínku.

Desktopového uživatele určitě potěší nejen neustále se rozšiřující podpora nových zařízení (přepracovaný systém modulů, zdokonalení podpory Plug-and-Play), ale také vlastnosti (preemptibilita kernelu, přepsaný I/O sybsystém, ...) umožňující rychlejší odezvu real-time aplikací. To by mělo z velké míry vzít argumenty těm, kdo si stěžují, že Linux je na desktopu pomalý.

Za zmínku rozhodně stojí nový model zacházení se zařízeními obsluhovanými kernelem. Bylo vytvořeno nové, objektově orientované, rozhraní kobject, které se stará o všechen hardware. Získávání informací o jednotlivých zařízeních a jejich správa je tak centralizovaná a mnohem snazší. Velmi z toho těží například věčně problémové ACPI a také hot-plug zařízení, která jsou nyní vnímána podobně jako cokoliv jiného v systému (kernel object je přiřazen každému "objektu" jakmile je objeven - a je jedno, jestli je to při bootu nebo někdy později).

Uživatel tyto změny prvotně objeví nejspíše díky přítomnosti nového systémového filesystému, který je mountován do /sys. Princip jeho funkce lze nejlépe přirovnat k /proc - ostatně, některé části /proc/sys už mohou být přesunuty do /sys.

Dalších zajímavých vylepšení se dostalo třeba IDE subsystému (např. přímé zapisování na CD-R/RW pomocí standardního IDE ovladače) a ext3 souborovému systému, který nyní mimo jiné podporuje rozšířené atributy. Do kernelu jsou zahrnuty projekty, které byly doposud pouhou nástavbou. Mezi ty nejzajímavější určitě patří audio systém ALSA a User-mode Linux umožňující spuštění virtuální instance Linuxu jako by to byla jen další aplikace.

O spoustě dalších věcí si přečtěte v originále.

Přehled linuxových tiskových systémů

Článek Stéphane Petera na Linux Journal přehledným způsobem představuje a popisuje hlavní linuxové způsoby tisku. Začíná přiblížením celé problematiky a identifikací problémů, které vycházejí ze skutečnosti, že *nixové systémy využívají pro tisk téměř výhradně PostScript. Proprietární desktopové systémy obsahují tiskové API, které aplikacím poskytuje možnost komfortnější komunikace s tiskárnou. Kromě toho bývá toto tiskové API dobře integrováno s grafickým API (i když CUPS jednoduché API pro integraci aplikací s tiskovým systémem obsahuje, univerzálně použitelné není prostě proto, že se nedá spoléhat na to, že bude uživatel používat právě CUPS).

Určitě by se dal postavit dobrý argument pro obhajobu linuxového modelu právě na věcech, které jsem právě popsal. Nicméně z hlediska kancelářského uživatele by asi neuspěl. Výhody postscriptového standardu, spoolerů a tiskových front mnoha lidem nic neříkají.

První přijde v článku na řadu samozřejmě BSD LPD. Musel jsem se usmát, když jsem četl, že "...mnoho distribucí tento spooler stále obsahuje...". Uznávám, že oproti novějším variantám je trochu jednoduchý (tím nemyslím, že jiné by byly "složité"; jen více vyspělé), ale třeba mně úplně stačí a nebyl bych moc nadšený, kdyby z mé distribuce zmizel.

Autor nám nabídne velmi stručný, ale přesto úplně dostačující popis funkce systému a také příklad základního nastavení, které je opravdu primitivní. S přiloženým návodem se to snad nedá zvorat.

Krátké zmínky se dostalo i vylepšenému LPRng. Pak už je však pozornost zaměřena na CUPS. Se svým přístupem ke správě tiskáren spadá CUPS do trochu jiné kategorie. Je založen na standardu IPP (Internet Printing Protocol), což umožňuje šikovné a pohodlné využití vlastností HTTP (např. vytváření tiskových serverů, SSL komunikace, ...). Navíc jsou k dispozici například třídy tiskáren, které mohou seskupit více tiskáren do jedné fronty, takže tisk proběhne na té, která je připravena nedříve. A v neposlední řadě také webové konfigurační rozhraní, pomocí něhož je nastavení front zcela klikací záležitostí.

Vzpomenuto bylo i tiskových berliček začleněných v KDE (KDEPrint) a GNOME (gnome-print) . Sice nepřinášejí žádné nové řešení, protože představují pouze mezistupeň, ale myslím, že v kombinaci s distribucemi jako Mandrake nebo RedHat už zajišťují snadný způsob, jak se s tiskem vypořádat.

Celý článek najdete zde.

Hlasování o softwarových patentech

Vlastimil Ott

V Evropském parlamentu se schyluje k hlasování o zavedení patentů na software. Evropa by tak sladila své normy v této oblasti se Spojenými státy. Nejkřiklavější případ je patent na myšlenku či princip programu, který by se mohl stát hrobníkem otevřeného softwaru nebo minimálně jeho šíření. Dále by bylo možné legálně patentovat algoritmy nebo obchodní metody a modely. Hlasování se mělo uskutečnit 30. června 2003, ale bylo přesunuto na září. Mezitím se uskutečnilo setkání německých studentů informatiky, kteří takové metody jasně odsoudili. Nejsou ovšem sami.

Konference informatiků se usnesla na petici proti zavedení, resp. legalizaci softwarových patentů v Evropě. Tyto patenty popisují zásadní postupy a zamezují tak dlouhodobě vývoji software. Evropskému IT sektoru by tímto zavedením byla způsobena významná škoda. Evropský patentový úřad již uděluje patenty na algoritmy, ačkoliv pro to ještě v Evropě neexistuje právní rámec.

Jako příklad je uváděn grafický element, který je v tuzemsku nazýván "teploměr". Jedná se grafické znázornění průběhu výpočtu nebo jiné akce (např. proces kopírování souborů). Tento prvek je zatížen patentem, který je zatím (ještě) nelegální. Pokud bude odsouhlasen zákonný rámec, musela by každá firma, která by tento ukazatel ve svých programech použila, zaplatit držiteli patentu. Je jasné, že ne všechny firmy by byly schopné, ale především ochotné, tento proces dodržet. Docházelo by tedy k soudním sporům, které by citelně omezily vývoj software v Evropě, místo aby docházelo k jeho rozvoji a vývoji. Individuální vývojáři by se tedy stali producenty programů, které by byly, ač s otevřeným zdrojovým kódem, nelegální, resp. zákon porušující. Další, také již v Evropě registrované, patenty jsou na archivaci e-mailů (v Německu), grafické palety s posuvníky, grafický formát GIF (hrozí to dokonce i formátu PNG, u JPEG je situace nejasná), 35hodinový týden (!) (Francie), atd.

Evropská unie se roku 1993 usnesla, že bude na software pohlížet jako na duševní vlastnictví a bude s ním zacházet jako s literárními díly. Pro ta se automaticky zachovává autorské právo na dobu až 70 let po smrti autora. Registrace patentů naopak vyžaduje značné finanční částky, které si mohou dovolit pouze velké firmy, a ne svobodní vývojáři nebo univerzity, které jsou taktéž nositeli vývoje. Vzniká tedy prostor, ve kterém jsou malé subjekty silně znevýhodněny.

Velké firmy se stavějí pro zavedení patentů, protože jich už mnoho vlastní, a především mají peníze a potenciál, aby si ohlídaly jejich platnost a plnění závazků třetích stran. Podle názorů v diskusích serveru www.pro-linux.de existuje petice proti zavedení, kterou podepsalo přes 150 000 lidí a firem. Přesto se zdá, že lobby je silnější. Nám Čechům, kteří také nesouhlasíme, nezbývá než vyjádřit morální podporu kolegům v "evropském" zahraničí a ptát se našich zastupitelů, kteří si zahřívají evropské křeslo v Bruselu, proč se o tom u nás nemluví. Opět o nás bez nás?

Dodatek

Robert Krátký

Přečtěte si, co na to říká Richard M. Stallman a jak reaguje poslankyně Evropského parlamentu, Arlene McCarthy, která má v JURI komisi na starosti přípravu návrhu direktivy. Debata samozřejmě neskončila u dvou článků...

Související články

Zajímavosti ze světa Linuxu
Zajímavosti ze světa Linuxu 2

Odkazy a zdroje

Joseph Praneich: The Wonderful World of Linux 2.6
Stephane Peter: Overview of Linux Printing Systems, linuxjournal.com
FFII: Software Patents in Europe

       

Komentáře

[Pete]

Chci jen poděkovat za článek. Je vidět, že autor je schopný člověk.

[Petr]

Z tech patentu mi beha mraz po zadech. Kdyz byl zakon prijat v USA, rikal jsem si, ze na starem kontinente, kde ziji na rozdil od Ameriky kulturni lide se to snad nestane. Ale jak je videt, vliv USA je dost silny na to, aby se i Evropa prizpusobila.

[JoHnY]

jak to bude s ALSOU ve 2.6ce - nahradi OSS nebo bude jako nestandardni cast jadra doufam v to prvni, vyresilo by to kompatibilitu linuxu asi se vsema katama ktery se pouzivaj hlavne jdem to to ze ALSA je ve vyvoji, coz o OSS starem jak metuzalem rict nejde (( uz se tesim na Debiana nebo Slacka s K2.6

[Robert Krátký]

po pravde nevim, jestli OSS uplne z kernelu zmizi - treba na to odpovi nekdo znalejsi, ale ALSA rozhodne neni zadnou nestandardni soucasti - coz myslim i naznacuje, ze OSS bude nadobro venku.

[Tux]

Jelikož už teď umožňuje ALSA emulaci OSS tak myslím že OSS se propadne do propadliště dějin. Král je mrtev, ať žije král :)

[bk]

> jak to bude s ALSOU ve 2.6ce v jadre 2.6.0-test1 je j dispozici jak alsa tak oss, jenze oss je oznaceno jako 'deprecated,' takze asi lze ocekavat mohutny prechod na alsu. v debian testing/unstable je k dispozici jadro 2.5.69. z nejakeho zahadneho duvodu jeste nikdo nezabalil nejakou novejsi verzi - asi to nemaji zapotrebi, kdyz i woody se dodava standardne s jadrem 2.2.20 ...

[slesik]

Velice pěkně dělané zajímavosti. Sem opravdu zvědav jak to s těma patentama dopadne. Nakonec daj i patent na virtuální votvírání piva železnou koulí v poušti :((

[Zdeněk Štěpánek]

Zdravim Mozna jsem trochu mimo misu, ale ja jsem pro OSS. Kdysi jsme si instaloval nejaky redhat a XMMS mi dal na vyber OSS nebo ALSA. Dal jsme tedy alsu a co se nestalo, zvuk chraplal, dokonce se do toho michaly jeste nejake dalsi zvuky, no bordel na entou. Pritom drivejsi moje linuxy hraly v poradku. Tak jsme prepnul na OSS a vse bylo v poradku. Podobna situace nedavno. Potreboval jsem rozjet zvukarnu. hledam driver a tady na abicku jsme nasel ze alsa ma driver, tak zkousim najit nejakou alsu. nejenze mi hodinu trvalo najit oficialni stranky, dalsi hodinu jsem se v nich orientoval a doorientoval jsem se tak ze jsem nenasel nic ke stazeni a na celou zvukarnu jsem se vykaslal. Tak spousta developru udela drivery OSS a ted to zahodit? no potes koste. Diky ti also. Please no flame. Zdenek

[Robert Krátký]

no, kdyz to 'chraplalo', tak to bylo 'kdysi', ze jo? mozna jsi taky nepouzil vhodny ovladac.

a co se tyce tve neschopnosti provest tyto narocne akce:

- zadat do googlu heslo 'alsa'
- klepnout na prvni odkaz
- stahnout z hlavni stranky ovladace
- vybrat si ze seznamu karet tu svoji
- postupovat podle podrobneho navodu
- uzivat si kvalitni zvuk

tak k tomu neni co dodat...

[Zdeněk Štěpánek]

Zdravim No odbra, takze jsem se doklikal az na stranku download. Je tam hromada odkazu, vcelku logicky jsme si vybral ten prvni. Otevrelo se FTP s asi 18-ti adresari. Hledal jsme tam nekde neco jako LATEST a v nem elsa.tgz. Nakonec jsem si vsimlul ze na hlavni strance jsou 4 linky ke stazeni poslednich balicku. Proc jsou proboha potreba 4 (=4x mensi moznost ze se to podari nainstalovat) a ne 1, kdyz jsou stejnak urcite potreba vsechny. Zdenek

[MarS]

Potreba je jeden..drivers (no dobre jeste mozna knihovny). Ten zbytek je uz neco navic.

[vladimir]

.uz toho nech, nechapu proc by ti melo vadit ze mas na vyber stahovat z vice zdroju, potazmo vice verzi tehoz softwaru??? pokud s tim mas takove problemy, muzes napsat lidem z ALSA projektu at daji na titulni stranku odkaz: TADY_NAJDE_ZDENEK_STEPANEK_POSLEDNI_DRAJVRY ANIZ_BY_BYL_NUCEN_CIST_OKOLNI_TEXT

[k3^^y]

ja mam zas takove zkusenosti, ze oss nedoazi (aspon ty co jsem zkousel) fungovat s nekterymi integrovanymi "kodeky" rizenymi via8233A jde tedy o ten ac97. takze to vyresila alsa. a stranky alsy jsou docela prehledne proti strankam vyrobcu hw, sw (m$) ... takze ja jsem pro alsu.

[bk]

> zvuk chraplal, dokonce se do toho michaly jeste nejake dalsi zvuky, no bordel na entou. nedavno jsem resil podobny problem ... pomohlo az potlaceni vstupu (analogoveho) z cd-romky :)

[CandySan]

ALSA mi vyresila problemy a myslim, ze je fajn i z dalsich duvodu. Nejen ze umi vic, ale ma i vice ovladacu a do budoucna bude podporovana rozhodne vice nez OSS. Krom toho mi po prechodu na alsu prestala zvukarna prskat (nebylo to primo zly, ale ted je to primo perfektni).

[xxx]

Na OSS se vy*erte...je absolutne na nic na profi pouzivani zvukove karty. ALSA podporuje i profi zvukovky za x tisic, sice jeste by se dalo par veci zlepsit...

[cmd]

Dobrý den, jsem jednoznacne proti zavedení softwarových patentu, vrtá mi ale hlavou, jak je mozné, ze v USA uz jsou údajne zavedeny, a pritom se tam Linuxu darí? Muze to nekdo vysvetlit? Diky.

[cmd]

Dobrý den, jsem jednoznacne proti zavedení softwarových patentu, vrtá mi ale hlavou, jak je mozné, ze v USA uz jsou údajne zavedeny, a pritom se tam Linuxu darí? Muze to nekdo vysvetlit? Diky.

[Michal Kováč]

No, neni to nahodou tim, ze vetsina free softwaru vznika v evrope?